THE
NATTINESS

Už mi to bylo opravdu líto, že jsem vám nic dlouho na Youtube nenahrála!  Cestou do Ostravy jsem vám tedy ve vlaku natočila tento vlog! A jak v něm říkám - vše, co se kolem mě děje dávám na Instagram s Snapchat natali_kot :) 

V minulém článku jsem vám popisovala naše soustředění těsně před samotným finálem a dnes jsem tu s dalším článkem! Přiblížím vám jeden ze dvou asi nejdůležitějších dnů - pátek před finálem! Samotný samotný den "D" pak zase v dalším článku! Původně jsem to chtěla spojit, ale nějak jsem se rozepsala, tak ať vás nezahltím! 

Pátek, den před finálem, je poslední možností vše pořádně natrénoval, nazkoušet a případně napravit. Celý den se zkouší různé vstupy a průběžně nás češou a líčí. Zkoušely jsme si šaty na nástup od Dominiky a Jaroslavy Sedláčkové a různě poletovaly, kde nás bylo třeba. Večer se totiž koná oficiální generálka, jako by jsme už šly naživo samotné finále. Předtím to tedy zkoušíme v těch našich "květácích" (to je ten náš účes, jak nám vždy sepnou navlněné prameny nahoru) a jsme po většinu času nenalíčené. Ty květáky nás nikdy nepřestane bavit nosit - člověk se cítí "ták nádherný" :D. Ten den klasicky utekl neskutečně rychle a vy jste najednou nalíčení, načesaní a na sobě máte šperky a šaty evokující pocit - ok, jde se na to! Dochází vám, že to je "jen" generálka, ale chcete si to zkusit co nejlépe, aby finále šlo jako po másle. Já to mám tedy tak, že i když jedu naplno, tak potom když prijde na věc (= finále), tak stejně něco přidám nebo změním. Ten okamžik mě vždy pohltí! V pátek hlavně proíhá ještě jedna důležitá aktivita...


Před generálkou totiž probíhá pohovor s porotou. Ten je velice důležitý, jelikož je to poprvé, co vás tito důležití lidé uvidí naživo a můžou si s vámi popovídat a nějak vás poznat. Jdete tam připravené, jako na finálový večer. V místnosti sedí kolem vás, teď nevím přesně, ale asi kolem 20 lidí, a ti hodnotí vlastně vše, co z vás v tu chvíli vyzařuje. Jak jsem říkala ve vlogu, tak my předtím měly neskutečný frmol, jelikož byl velký skluz. V době, kdy měla jít první finalistka na pohovor jsme šly teprve z fittingu šatů - a to v podstatě neupravené (stále s "květáky" na hlavě). První půlka, která jsme šly k porotě jsme to tam měly trochu narychlo a já se ještě dozvěděla takové dvě ne moc příjemné zprávy, že jsem radosti všude kolem zrovna neskákala. Každopádně jsem se ale "kousla" a řekla jsem si, že tohle je ten moment, který může ovlivnit - a ovlivní - celé mé umístění a to, jak se na mě ti lidé budou dívat. Jsou to totiž i profesionálové z oborů, které mě zajímají, takže jsem nechtěla zklamat samu sebe, Českou Miss, jít do toho naplno a zahodit ty nepříjemnost daleko do "pryč". Nevím, jak jsem si vedla, to se ke mně asi nedostane, ale byla jsem sama sebou - ukecaná, usměvavá, upřímná a snad i uvolněná. Docela velkou část rozhovoru jsem měla i v angličtině, tak jsem byla i ráda. Celkově jsem si tam tak nějak dokázala, že ta "síla mysli" je důležitá. Na rozhovor jsem šla rozladěná z těch "zpráv", předtím vás neustále někdo neustále upravuje a snaží se vás i podpořit. Je to milé, ale vy nemáte takovou tu chvilku pro sebe, kterou já většinou potřebuju, před začátkem čehokoliv. Vstupem do místnosti (samozřejmě jsem si dala pozor, aby to bylo pravou nohou :D) jsem to ale vše odhodila a hrozně jsem si to užila. Klidně bych tam nakonec byla ještě déle a povídala si. Takže, pokud se někdo z vás k tomuto pohovoru v České Miss také dostanete, nebo vlastně k jakémukoliv, tak - no stress, užívejte si to a na vše kolem zapomeňte!

Doma to potom bylo večer zajímavý, sice jsem padla do postele hned jak to šlo, ale předtím jsem se bavila s bráchou, že mi to vůbec nepřijde, že je to tady. Přišlo mi, že v sobotu, den finále, jdu na další zkoušky a ne že mě uvidí přes milion lidí v televizi :D. Myslím, že ta moje menší tréma byla díky nějakým těm zkušenostem které mám přes FashionTV, Youtube a další soutěže. Takže pokud můžu něco doporučit, tak jít do soutěže už trochu otrkaná. Podle mě je to znát, na té vnitřní pohodě :) Ostatní holky třeba měly Českou Miss, jako první zkušenost a zvládly to náramně, takže třeba to budete mít taky v krvi! A jak probíhá finálový den? O tom tedy v dalším článku - o finále, pocitech na podiu a afterparty! 

Soustředění jste tedy mohli vidět v posledním vlogu, ale myslím si, že vás psané slovo také potěší - a hlavně fotky, což? Natáčet totiž nelze úplně všude, tak ať vám to přiblížím dostatečně a pořádně! Přípravy před finálem probíhaly v Praze, kde většina našich českých krásek bydlela na hotelu. Až tedy na nás tři s Míšou a Ájou, protože tu máme naše vlastní (studijní) bydlení. Soustředění bylo celkově takové poklidnější. Měly jsme toho na programu sice dost, ale většinou jsem nekončily nijak pozdě večer a většinou jsem si odpoledne či večer stihla zařídit ještě další věci. Vše tak bylo "na pohodu" a s holkama jsme si mohly ten týden užít bez nějakých větších stresů. Začínalo se na Velikonoční pondělí, kdy jsme si měly každá přivést svého přítele, aby se nafotily naše Velikonoce. Holky z daleka ale samozřejmě nikoho takovou dálku nikoho nenutily dojet, tak to zbylo na nás třech. Každopádně já, jakožto forever alone Natalí, jsem jaksi neměla koho dovést a bráchovi se nechtělo. Nakonec to dopadlo tak, že se na fotky nabídl kamarád přítele Áji, který přišel s ním. Proč by ne. Takže neuschnu, děkuji České Miss ... a s ním už jsme teda taky kamarádi :D. No, jděme dál. S holkama jsme si daly na hotelu perfektní snídani, nafotily v pokojích zahájení soustředění, naši polštářovou bitku a jely na další partnerské focení. Odpoledne náš čekaly první zkoušky choreografií.


Hlavním účelem veškerých tréninků choreografií bylo nacvičit naší proménadu v plavkách. První den jsme jen chodily tam a zpátky a choreografka - Ivanka - nám řekla svůj názor, na co si máme dát pozor a nebo co naopak podtrhnout. Týden před finálem asi styl chůze člověk nezmění, ale je dobré znát, v čem jsou jeho přednosti a jakási jedinečnost. Každá chůze je totiž naprosto odlišná. Natrénovaly jsme i krátkou společnou choreografii. Letos v plánu moc tanečních vystoupení nebylo, což mě, jako tanečnici, trošku mrzelo. Na druhou stranu je to ale možná lepší. Nebylo tolik věcí na zapamatování a některé dívky nemusí mít rády tanec, tak jako já, takže i pro vás by to možná nebyla až tak hezká podívaná. V chůzi se toho tolik zkazit nedá (až na pády no :D).


Druhý den jsme už zavítaly do Obecního domu (tam se konalo finále). Ještě jsme nešly ale trénovat na pódium - v plánu byl fitting (zkouška) šatů Blanky Matragi! Kdo by se na to netěšil, že? 


My tam nakonec byly až do odpoledne, jelikož samotné zkoušení bylo spojené s focením konečného výběru šatů každé z nás a byla tam i média, takže se i neustále natáčelo. Já jsem původně měla mít růžové šaty (co mělo Lucka č.2). Ty Blanka prý nějak došívala přímo na mě, jelikož jsem je furt likovala na jejím Facebooku :D. Nakonec ale Lucí moc jiné šaty neseděly, jen tedy ty růžové. Mně tedy nakonec vybrali bílou róbu. Líbily se mi snad všechny šaty, ale ty bílé byly v mé top 3, tak jsem byla ráda. A nakonec mi prý slušely více než ty růžové na tom černém podiu na finále. Neřekla bych, že bílou zvolí blondýnce, ale tím, jak se róba celá blyštila a aplikace byly rafinovaně našité, jsem v nich nezanikla. Co myslíte? Jaké šaty se vám nejvíce líbily?




Poté jsme se rychle přesunuly do Harfy na oběd - sushi it is - a do Jatomi Fitness. Tam jsme dostaly finálové plavky a šlo se fotit k bazénu. Po focení jsme se převlékly do cvičebního a začalo se zase fotit - naší nacvičenou choreografii a "velké" cvičení v sále. To byla sranda. Opět jsme házely ty naše pózičky a různě blbly. Jako, to snad ani nejde normálně na pozovat na balonu!


V podvečer jsme ještě šly zkoušet šaty do Karen Millen na finálovou disciplínu "Máme rádi Česko". Mně tam moc tentokrát šaty neseděly a hlavně muselo vše barevně ladit, aby to na podiu při finále vypadalo co nejlépe. Byla tam dokonce i kostýmní výtvarnice. Nakonec mi přidělily černé šaty s límečkem. Byly zajímavé, jelikož áčková sukně měla dvě vrstvy, kratká a delší, kde delší byla průhledná a ukazovala více nohy. Takže jsem byla spokojená. Já totiž moc nemám ráda takovou tu délku po kolena, takže mi toto vyhovovalo - a límeček ze mě dělal prý vzorňačku :). Já se vždy cítím hloupě, jak mi dávají šaty za šatama a jsou mi pořád velké a oni si neví rady, naštěstí jsou to profíci a vždy najdou, co mi sedne. Večer, docela pozdě večer, jsem ještě jela ke Kubovi Ponerovi, což je můj kamarád návrhář. Potřebovala jsem totiž šaty na afterparty po finále. Objednala jsem si jedny z Asosu a ze Zootu, ale z Asosu mi měly přijít až den před finálem, tak jsem nechtěla nic riskovat. Ještě, že jsem ke Kubovi šla a vybrala si předem! Nakonec mi z Asosu totiž vůbec neseděly. Kuba měl připravené nádherné šaty! Vybrali jsme takové jemné, bílo béžové éterické šaty.



Ve středu jsme měly s finalistkama od rána nácviky choreografií, kde jsme slyšely naše remixy na promenádu v plavkách. Každá jsme měla za "úkol" si vybrat písničku, která pro nás něco znamená, charekterizuje nás. Pro mě to byla docela výzva! Jak víte (kdo mě sleduje již nějakou dobu), tak já jsem vcelku rozlítaný člověk mezi hodně aktivitami a stejně to mám i v hudbě. Vybrat si tak jednu písničku, která by mě vystihovala je vlastně nemožné. Určitě to tak máte všichni! Já třeba nejvíc poslouchám kapely na jedné straně, jako jsou Muse, Bring Me The Horizon, Modestep a nebo vše ve stylu ACDC, Guns n' Roses, Pink Floyd atd.. A na druhé straně jsou to 30 Seconds to Mars, The Naked and Famous, Sia, KFlay atd... no a i ty popíky. Co tedy vybrat? Nakonec to vyhráli The Naked and Famous a písnička Punching in a Dream. Mám ji totiž spojenou s Kalifornií, časem před ní a takovým mým momentem v životě, kdy jsem si urovnala určité hodnoty apod. Hlavně je ta melodie veselá, pozitivní a dobře se mi na ní chodilo (a jak jsem na finále zjistila, tak i zpívalo - při chůzi jsem si totiž zpívala, což bych prý neměla, pardon mě to trošku asi chytlo :D ). 




Konference byla to oficiální akce v Obecním domě, kde bylo oznámeno vše důležité ohlášeno médiím. Ukázala se korunka a byl tam s námi i Leoš Mareš s Liborem Boučkem. Jak jsme tam všechny stály seřazené, tak bylo zajímavé sledovat ty lidi, jak oni sledují nás a diskutují o tom "tak která"...



Ve čtvrtek nas čekaly nácviky plavkových choreografií a pak jsme se přesunuly do Obecního domu na tréninky na pódiu, které bylo už postavené. Wow! Ta stage byla nádherná! Hrozně se mi líbilo skleněné "srdce" od LaSvit uprostřed vstupu na pódiu. V ten moment, kdy jsme to uviděly už nám asi finálně docvaklo - ok, tak ono se to opravdu děje a za dva dny už je tu ten den "D"! Už nám byla ukázána i choreografie s tanečníky na nástup a zahájení celého finále. Už se to opravdu vše "rýsovalo", hudba na nástup ve mě vzbouzela nadšení a adrenalin na celý ten večer, v backstage se vše chystalo a já jen chodila kolem(, natáčela) a říkala si, že tyhle pocity a momenty prostě nechci a nesmím nikdy zapomenout!






Dnešní článek bych tu skončila, protože mi přijde, že je dlouhy až až! Za pár dní tu bude tedy pokračování z nejvíc důležitých dnů - pátku, kdy se vše jelo už naplno a soboty - samotného finále a aterparty!

Vždy mě můžete sledovat na Instagramu: @natali_kot :)