THE
NATTINESS

První vlog už je venku a tak je čas na další článek ze soustředění na Miss World! Sice už je po finále, ale s příspěvky z průběhu a příprav na právě samotné finále budu směle pokračovat dál. Chci vám mezi to ale takto vsunout VELKÉ PODĚKOVÁNÍ! Protože jste byli a stále jste neskutečná podpora - všude možně! Zpříjemňovali jste mi to celé ještě víc! Moc si toho vážím, děkuju! 

Tento článek o tom, co nás jedny z prvních dnů čekalo a neminulo - trénování choreografií. Původně jsem chtěla psát i o dalších aktivitách, ale trošku jsem se rozepsala, takže vám to přidám příště. Takže dnes něco o tanečkách, přípravách a v dalším článku bude něco o natáčení.

Ze začátku jsem si myslela, že se ten Miss World pobyt ve Washingtonu bude rozjíždět pomalu a program bude nějak postupně nabírat obrátek. Spletla jsem se, hned po Talent show první den (viz tento článek) jsme další dny začali s přípravami na plno! Konkrétně tedy s choreografiemi na ty naše taneční vystoupení v rámci finálového večera. Spíš tedy odpoledne (finále bylo od 15:30).

Co se příprav týká, tak mezi ty klasický patří ranní vykouzlení účesu a make-upu. My to měly s "mou" Němkou (Selinou) vždy jako takovou aktivitu spolubydlů - nikdy si nepokecáte víc, než u loknění vlasů.  To byl ranní vždy pokec u zrcadla :D. Ráno také vznikl náš něco jako "roomies hashtag". První rána jsem se totiž vždycky vzbudila a koukla jsem se do zrcadla a říkala jsem si ze srandy "Hello Miss World", že jsem zvědavá, jak všechny takhle normálně vypadají(áme) - bez těch všech vylepšováků, shapingu obličeje apod., se kterými jsem je vždy viděla. Takže vždycky, když jsme se Selinou skočily do pyžama, do drdolu nebo prostě něco klasické, ne moc "Missího" - tak jsme pak už jednohlasně pomalu až zapěly "Hello Miss World". Musím říct to, že Miss World mi dala to, že už mám tak nějak hmat v loknění vlasů kulmou (víc než předtím) a taky namakaný ramena, jak jsem každé ráno, někdy dvakrát denně pořád měla ruce držíce kulmu nad hlavou. To se bude hodit v surfování :D! 

No, hlavně jsme začali ale s přípravami tanečních vystoupeních na finále! 

Říká se tomu "rehearsals" a já je milovala! Nejdřív jsme trénovaly po skupinkách (moje byla White Team, o tom jsem psala také v tomto článku). Poté jsme se večer sešly společně, všechny týmy. Když jsem původně psala tento článek, tak jsem vám nemohla prozradit, o co půjde, o jaké písničky, styl... - nic. My ani nemohly mít při tréninzích u sebe telefon a když někoho naši "leaders" nachytali s mobilem v ruce - hned ho sebrali :D. Bylo to trošku, jako na táboře (to víc věcí), ale chápala jsem to. Nebylo by milé, kdyby se to vše dostalo ven před finálem a lidi by věděli, co je čeká. Takhle to bylo překvápko. I když mi hodně z lidí kolem mě říká, že vlastně díky tomu "super" streamu, co Miss World poskytla, ty tanečky a začátek show vlastně neviděli - tákže, škoda. 

Možná by bylo bývalo lepší, kdyby nějaký ten snap od Mexika (ta slečna snapovala odkudkoliv) unikl :D. Oni od ní unikly trošku jiné fotky, díky kterým jí málem vyhodili ze soutěže, ale nějak "to dopadlo" tak, že mohla zůstat. Ona byla hrozně fajn, ale trošku velký živel (pro mě však sympatický) :D. Každopádně mně tedy telefon nikdy nevzali, takže happy me - hold jsem byla šikovná :D. Teď už ale vám ale mohu o těch tanečkách něco napsat! 

Byly to dva tanečky, kdy jsem se cítila, jako kdybych byla zpátky v "tančících" časech, kdy jsem trénovala na soutěže, show nebo vystoupení. Skoro denně jsme vlastně jen a jen trénovaly. Nebylo to teda nic náročného. Oni po nás ani nechtěli, ať nosíme podpatky. Ty nácviky mě zkrátka bavily! Před soutěží jsem vám, jak už jsem psala, nemohla o nich moc dávat vědět, ale teď už mohu! 

První tanec, úplně úvodní vstup, kdy jsme se všechny ukázaly, byl na písničku od "Fifth Harmony - That's My Girl". Na tu jsme trénovaly právě hned od druhého/třetího dne, takže si umíte představit, jak mám tenhle song spojený s celou soutěží! Zrovna dneska (kdy už asi po šestý sedím u tohoto článku cestou do Tater před Silvestrem :D ) tu písničku hráli v rádiu. To vystoupení bylo pro většinu z nás úplně nejlepší a užily jsme si to s holkama, teda já určitě, jako by o nic nešlo, zkrátka si užít každý ten okamžik. 

Měly jsme na sobě takové krátké sukýnky a bodýčka po skupinách v barvách americké vlajky. Jako, ty sukýnky byly opravdu krátké a slibovali nám, jak budeme mít na sobě outfity, jaké jsme na sobě nikdy neměly atd. Nakonec to bylo roztomilé (bodýčka a zavazovačka sukně) a měly jsme si to doladit vlastníma šperkama a a mít stříbrné boty. Ty boty byly oříšek. Nikde nemají prostě pohodlné akorát vysoké stříbrné boty! Skončila jsem tak, že mám doma teď asi patery nebo šestery stříbrný podpatky :D. Vždy jsem si je objednala online a nebyly pohodlný nebo až moc vysoký. Takže jsem objednávala na Asosu atd a žádný nebyly to pravý ořechový - až týden před finálem jsem si objednala na Asosu od Dune botky a to bylo ono = tzn. pohodlíčko zajištěno :). Tyhle "problémky" shánění mě opravdu bavily :D. Každopádně tedy doufám, že stříbrná bude zase v kurzu a budu to mít kam nosit, já jsem totiž ultra líná vždy ty věci vracet :D. No, ať už tedy šlo o nácviky nebo finální vystoupení, tak jsem si to vše užívala. Fotky z finále budou v jiném článku :).

Druhý vstup byl už před vyřazováním do top 20 - v černých šatech. To byl opět vtipný proces :D. To nám říkaly, jak jsou přesně šité na míru - všem. Tak na fittingu s Kristý ( Miss Slovensko) si tak stojíme, furt čekáme, šaty se k nám nedostávají a nakonec jen zrovna nás dvě zapomněli ušít?!:D Tak nám dali nějaké, co zbyly a na mě zbyla vel.M, takže jsem v tom vypadala jak v pytli :D. Reálně to bylo ale tak, že jen podle mír rozděleli velikosti mezi holky a žádné šití extra na míru v tom nebylo. Mně a pár holkám (asi 10) to potom ještě doupravovala švadlena, ať alespoň nějak vypadáme :D. Hodila se přes to ale šerpa, tak to nebylo moc vidět. Tyhle tanečky byly na písničku Emergency od Icona Pop. 

Byla jsem ráda, že jsem se nějakými vyššími silami dostala do první řady do středu. Bylo to tedy pro můj takový ten milý pocit. Bylo to jinak celkově totiž fér - té velké stagi (pódiu) bude stejně vidět každá z nás stejně. Spíš mě to potěšilo, protože Donna (choreografka) za mnou přišla, jestli náhodou nejsem tanečnice. Takže "hiphip hurá", je to ještě znát, že jsem celý život tancovala :D. Donna byla celkově skvělá a měla nejúžasnější British accent! Celkově je ten tým tady jedna velká radost. Na ta vystoupení se můžete kouknout v minulém článku - tady. 

Samozřejmě jsme netrénovaly celý den o rána do noci. Měly jsme pravidelné pauzy na jídlo. Hlavně, když jsme trénovaly všechny dohromady (117 holek), tak jsme hrozně dlouho čekaly. Vždy jsme trénovaly po skupinkách, takže šla na řadu modrá - tak bílá a červená čekaly. Bylo to třeba i půl hodiny, hodinu. Ale docela to utíkalo. To k tomu patří, s tím se musí v soutěžích, modelingu, castinzích prostě počítat. (A když jsme nemohly mít ty telefony, tak jsme samozřejmě zobaly různé pochoutky.) Bylo důležité sledovat změny v choreografiích, ať nám to Donna nemusí znovu opakovat atd. Hodně z nás jsme si třeba vše zapisovaly nebo kreslily. 

Hezké bylo i to, že hrozně často měl někdo narozeniny :D Tak jsme vždy zpívali v několika jazycích Happy Birthday! 

Zvykem je i to, že každá z nás přiveze nějaký dáreček, ať vzájemně něco odvezeme na památku nebo praktického na pobyt. Ne každá tak učinila, ale mám teď doma několik dárečků. Nejvíc se mi líbil takový náramek od Mexika a pak chokery od Kristý. Já jsem holkám přivezla rtěnky od Avonu, které se na místě docela nakonec dost hodily :D. Docela mi i zbyly, tak udělám nějakou soutěž, ať jich doma nemám zbytečně hodně :). Avon mi s sebou dal i docela bohatou výbavu, tak jsem byla ráda. 

Tak, pro dnešek je to vše! Pracuji na dalšícm videu a dopíšu navazující článek z natáčení a uvidíme, o čem dalším :P. Mějte se krásně! Pokud jste na horách, tak si užijte čerstvý vzduch, lyžovačku, snowaboardovačku, koulovačku - cokoliv :) Já Nový rok oslavím v Tatrách, kam přijíždím dnes, pro vás včera (v pátek). Těšíím se a samozřejmě vše zaznamenávám a možná budu i natáčet - takže budou posty i odtamtud, ať to tu vše není úplně jen o Miss World :). 

A kdybych nic už nestihla další post - ták ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK VŠEM PŘEJI ! Pěkně do něj vstupte pravou (nebo vaší šťastnou) nohou! S úsměvem a odhodláním! 

Na úvod pár základních informací. Miss World se letos koná ve Washingtonu. Tady jsme od 26.11. do 19.12. Velké finále vypukne 18.12. (a určitě půjde sledovat online). Po celou dobu soutěže jsme všechny soutěžící rozdělené do tři skupin - červená, modrá a bílá. A já jsem v ... BÍLÉ! White Team se tak stala takovou mojí rodinkou - rodinka, o 40 členech :D . Nejvíc se totiž vídáte právě s holkama z vašeho týmu a ostatní jen na společných "meetinzích". Všem je jistě jasné, že je to podle barev americké vlajky :-). První dva týdny jsme bydleli v Hyatt Regency on Capitol Hill. Odtud je i dnešní článek. 

DAY 1

Hned první den se konala soutěž v talentu. Je to jedna z pěti disciplín, ze kterých vítězka postupuje rovnou do Top20. Všichni, co se zúčastní jsou bodováni, což se počítá k celkovému skóre k postupování do Top20 a poté dál. Každý bodík se určitě hodí.  Já jsem to tedy nechtěla podcenit a volnou disciplínu (talent show) jsem si také připravila. Ze 120 si talent připravilo 91 soutěžících. Tanečnic bylo 57 - včetně mě samozřejmě. Před začátkem oficiálního programu jsem se ale samozřejmě moc těšila na co? Na hotelovou snídani! :D To je prostě vždycky překvápko. V tomto případě velice milé - připravená byla v 11. patře s krásným výhledem na Washington zabelený do podzimních - #ach! 

Ozkoušela jsem snad vše vajíčka, ovesnou kaši, brambory na x způsobů, bagety, ... Ne všechno bylo moje gusto, ale co jsem si zamilovala byly gluten free borůvkový a jahodový muffiny! Ty jsem měla každý den a k tomu meloun s ananasem. To bylo jediné ovoce, co nám dávali a o ananas byl vždycky boj :D ! Když jsem si ráno vybojovala ananas (tzn. přišla ke stolu ve správný moment), tak den mohl být jen a jen krásný ! Ok, i bez něj to bylo fajn :D.

Talent jsme ukazovali po těch našich týmech. Já jsem šla na řadu jako jedna z prvních - klasicky abecedně. Před vystoupením si vás vzali před kameru na krátký rozhovor o tom, co je váš talent a pak jdete na věc. Nahopskala jsem tam v tý svý růžový sukýnce, se sukní od mých charitativních šatů z Beauty with a Purpose projektu v ruce. Chtěla jsem začít vyprávět tu story kolem toho mého tanečku... no a vy, co sledujete moje stories si určitě pamatujete, co se mi stalo - opět klasicky typická Natali issue :D

První den jsme jim totiž odevzdávaly na flešce všechna ta naše videa a písničku na volnou disciplínu. Dala jsem jim to a vše v pořádku. No ale právě těsně před tím vystoupením, když stojím před porotou, abych jim řekla o tom tanci a slyším "No to je hezký, Miss Czech Republic, ale my nemáme tvojí hudbu, nedodala jsi ji." Projel mnou kulový blesk, co to má znamenat. Nakonec to bylo tak, že si omylem zkopírovali špatný odkaz z té flešky a tu mojí nevěděli, kde mají. Tak jsem ještě musela běžet nahoru pro notebook, ať to nějak přetáhneme. Tak se to povedlo, dostala jsem pochvalu, že jsem ready na více frontách a tančilo se mi příjemně! Tancuji totiž jako za panenku dětí z Onkologie v Motole. Dětí, které mi navrhly šaty - šaty přání - které budou po mém návratu vydraženy a penízky půjdou právě na to oddělení. No a já v tom tanci vlastně na sebe beru ty jejich pocity a procházím procesem léčení :).

Nakonec jsem se dostala i do TOP20 - semifinalistek za Talent, což je skvělý pocit :) Hlavně jsem si zase takhle víc naplno zatančila. Poprvý jsem pocítila toho týmovýho ducha a viděla, jak se můžeme všichni vzájemně podporovat.

Potom už bylo volno do večeře. Ten první týden jsme měli docela dost odpoledního volna bez žádného programu. Jak to využít?! Ležením v posteli! Zní to "líně", ale bylo to potřeba! Je to snad poprvé v životě, co jsem měla jet lag :D To usínání nad notebookem mi vydrželo do teď. Spolubydla (Selina) už si mě párkrát vyfotila. 

Čekala nás také véča. Opět 11. patro a opět plno dobrot. Holky si na sebe braly různé róby, šaty apod. a tak jsem hledala nějaký svůj kompromis, který tu budu nosit. Však na fotkách postupně ve článcích uvidíte, co jsem tak nosila :). <3 :="" font="">

A pozor, pozor - tohle je vlastně první focení u stromečku v lobby! Bylo to na hotelu nejfotogeničtější   místo a tak si myslím, že si tam každá ze soutěžícíc udělala fotku! No není ni krásnějšího, než prožívat předvánoční čas v Americe! Já i vánoční stromeček se s vámi loučíme a brzy zase "ahoj"!

Tímto článkem pořádně začínám pořádně s příspěvky už ne z příprav na Miss World, ale už pěkně ze samotného průběhu soutěže! Dnes je to tedy ještě trošku na přelomu, protože vám píšu o cestě a prvním večeru - jak jsem dopadla! Zmíním se taky o tom, co jsem si tak zhruba sbalila.

Balení bylo tedy nakonec trošku oříšek. Ve videu jste mohli vidět, jak asi tak vypadal náš obývák v noci před odletem - video je tady. Věci jsem si začala připravovat nějaký ten týden před odjezdem. Nosila jsem si vhodné kousky oblečení ze skříně do obýváku (mám totiž malý pokojík) - no a tak se to začalo kupit. Nemohla jsem totiž balit už úplně finálně, protože jsem čekala na různé šaty, pokyny co s sebou a dokupovala jsem denní elegantnější oblečení. Slipony a oversized trika jsem tentokrát nechala doma :D. Týden před odjezdem byla každý den nějaká akce nebo povinnost (focení charitativních šatů, Blogerka roku, otevířačka obchodu, natáčení charitativního videa,...) a tak jsem se k finálnímu balení dostala opravdu až večer před odletem. Až ten den jsem si vlastně koupila kufry. Ještě teď pociťuju bolest z toho, kolik stály :D. Věci jsem si myslela, jak je mám krásně natříděný a už si to do kufrů jen naskládám. Nakonec jsem teda balila celou noc, nespala a pak ještě měla malinko zpoždění s odjezdem a na letiště jsem jela s mokrou hlavou :D. Naštěstí jsem zjistila, že na tom byla podobně většina slečen a je to prý normální :D. 

S sebou jsem tedy měla nakonec tři kufry. Když jsem koukala na fotky ostatních holek na letišti před letem na Miss World - se 7 kufry - tak jsem si říkala, co to všechno s sebou táhnou! Nebo, ono se to vždy využije, ale to už je asi fakt zbytečné, alespoň pro mě. Možná jsem tedy něco jako jejich "chudá sousedka", ae přišlo mi, že toho mám asi tak akorát. Seznam vám asi přímo nenapíšu, ale to nejhlavnější, co se oblečení týká, tak výbava byla v následujícím počtu.

Krátké elegantní šaty a kokteljky - 14 (přibližně)

Sienne (3), San Verita Salon (2), Michaela Dúcká (1), PONER 2, ZOOT 1, vlastní z konfekce (Zara, Mango,...5+)

Dlouhé šaty - 6 plus dvoje hlavní na finále a návrhářskou soutěž

Ina Smejkalová 2, San Verita 1, Michaela Ducká (2), PONER 2 + 1

Boty na podpatku - přibližně 9 párů

Kozačky - 2 overknee

Tenisky- dvoje - zlatý ze ZOOTu, bílý z Footshopu

Kabát - pouzejeden, můj stoletý a oblíbeny"

Šperky - nespočitatelně mnoho náušnic, náhrdelníků od Olinky ze Šenýr Bijoux, která mě zachránila. Je to zkrátka anděl! Měla jsem slíbené šperky od jiné značky, ale bez zacházení do detailů to nevyšlo a pár dní před odletem jsem se setkávala s Olinkou.

Díků není dostatek, protože mně většina vyhověla a na poslední chvíli třeba Kristýnka Smejkalová šila dvoje šaty, protože jsem nakonec od PONERů neměla tolik, kolik jsem myslela a nebo ten Šenýr ...

Kdyby vás to zajímalo víc, tak o tom pak můžu ještě napsat/natočit, ale ty šaty byly stěžejní. Nakoupila jsem i docela dost věcí na běžné nošení, ať jsem trošinku elegantnější.

Na letiště jsem pak měla speciální odvoz a doprovod a sešla jsem se tam s vedením České Miss. Přijela se za mnou po pátý hodině ranní rozloučit, popřát štěstí a řekli mi, že za mnou na finále přijedou! Jupí, takže tam někoho budu mít! Taky proběhl klasicky "photoshoot" s kuframa - a já samozřejmě nechtěla nic klasickýho, tak jsem si prostě na ně sedala a samozřejmě, že jsem sebou praštila o zem jak ta brambora :D ale hlavní je pak dělat, že se nic nestalo a šup na finální fotku :D . 

OUTFIT: 

tenisky - ZOOT , kabát, legíny - ZARA 

Let proběhl naprosto "smoothly". Letěla jsem Praha - Londýn, Londýn - Washington. Myslela jsem si, že budu dělat nějaká videa a fotky, ale ne. Krásně jsem oba dva lety zalomila a tak mi to celé přišlo neskutečně krýtké! Teda, pustila jsem si u jídla film, to zase jo!:D Hrozně se mi líbilo v Londýně, už to tam vypadalo vánočně ale HLAVNĚ jsem tam objevila Wagamamu! Hned jsem psala Julii (chodily jsme tam spolu v Anglii při Erasmu často). Vzala jsem si to s sebou a když jsem začala jsem jíst, tak jsem si uvědomila, že bych už měla jít ke gatu - a s tím přišel první nevyspalecký fail. Opomenula jsem ', že mezi nimi jezdí vlak a bude to trochu dýl trvat. Trošku jsem měla orosené čelo, ale byla to rychlovka a stihla jsem to tak akorát.

Ve Washingtonu na nás čekala uvítací skupinka s cedulí "Miss World". To jsem moc nečekala, hned se o nás starali asi 4 lidi, vedli nás k pásům na zavazadla, potom na autobus a povídali si. Já jsem to tedy nečekala až tak, že jsem si musela odskočit se trochu po tom letu trochu hodit do reprezentativna a udělat něco s králičíma červenýma očima. S holkama jsme se bavily v pohodě hned. Potom nás tam natáčela nějaká média a potkala jsem se s Kristý z Miss Slovensko. Hned jsme se rozkecaly a probraly jsme vše, co se týká věcí s sebou, co potřebujeme, co nás čeká. Jak já byla natěšená! 

Jak jsme projížděli všichni autobusem, tak z okna byl opravdu krásný výhled. Nic fotogenického v té tmě za jízdy, ale na oční oči perfekt. Říkala jsem si, jestli vůbec z Washingtonu něco uvidím :D. Ubytování máme na celou dobu pobytu naplánované dvoje - to první je v Hyatt Hotelu . Moc krásný hotel, pro mě klasický americký z filmů :D Hlavně díky obřímu vánočnímu stromečku u vchodu. Hlavně jsem přišla do pokoje a ještě jsem tam neměla spolubydlící. Holahej, poprvé tu mluvíme o Selině (Miss Germany) , která je boží spolubydlící a super holka - však o ní budu určitě ještě mluvit! 

Jo a po první večeři - v 11. patře, s výhledem na Washington - jsme nějak s Kik potřebovaly doplnit tu energii nedospanou. Já jsem celé ty dva týdny předtím moc nespala s tím vším kolem. Tak jsme si zašly do gift shopu a koupily sladkosti a tríčo to remember this place :) Na PayDay, Butterfinger a preclíky v čokoládě jsem se těšila! Připomíná mi to Californii a tu naší práci ve stánku!

To by bylo pro dnešek vše. Brzy vám snad přidám video z této cesty (je tam dalších pár takových travel momentů :D)! Jinak snad pojedu články, ale teď nás prý čeká nejnáročnější týden, tak jsem zvědavá. 7 dní to go! Hlasovali jste někde pro svou favoritku? Jestli pro mě, tak moc děkuji! Já nechci abyste si nemysleli, že nepostuju z lenosti. Je to vždy ze dvou důvodů - kvůli slabé WiFI (na té mi právě moc nefunguje Mobstar) a druhý je plný program a usínání u upravování fotek u počítače (Selina už má moje fotky a směje se mi :D ).

Posílám pozdravy z Washongtonu!