Huntington Beach Life

12.6.14

Už se z nás postupně stávají pravé Američanky! Máme za sebou spoustu dalších zážitků a zařízených věcí, které nám pomáhají se aklimatizovat!

So we are becoming more and more American!

První, co jsme si už prostě musely zařídit, bylo americké telefonní číslo u AT&T nakonec a k tomu internet v mobilu samozřejmě! Josh nás tam opět svezl a vyřídil to pomalu celé za nás, jak se jich pořád vyptával na věci, které by nás ani nenapadly. Takže jsme rády, že s námi takhle tráví čas a už můžeme normálně psát a volat a samozřejmě přidávat neustále nové fotky!

Poté jsme šly za naší zaměstnavatelkou, domluvit se, kdy tedy začneme pracovat. Ta nám ukázala nějaký papír, ať si ho najdeme, vytiskneme a samy si zařídíme Social Security Number (potřebné pro povolení pracovat v USA). Pomalu nás ani nepozdravila. Shodly jsme se, že tohle je první Američan tady, který se na nás neusmál a nebyl přátelský. Byly jsme docela dost naštvané, protože ona tady má být pro nás tou pomocnou rukou. Což o to, my si to samy zařídíme, ale jde o princip. Z agentury v ČR nám ale psali, že s námi tady počítají, takže jsme se vydaly směr Social Security Office. Předtím jsme se ale stavily na chvíli na pláži a našly jsme úžasný školní autobus, který znám v podstatě jen z The Simpsons, takže jsme byly tak trochu nadšené a jako malé se s ním fotily :)).

Cestou do té kanceláře jsme si zjistily, že to vlastně do zavírací doby nestíháme. Bylo to hodinu a půl cestou pěšky a ještě mají ve středu krátký pracovní den. Takže jít tam tu dobu a potom zjistit, že je asi zavřeno jsme riskovat nechtěly. Procházka je tady pokaždé nádherná, ty typické vily, palmy, sluníčko, usměvaví lidé, prostě úžasné! Šly jsme zrovna kolem Targetu, tak jsme se šly kouknout, jestli nemají kola a měli jich dost kolem 120 dolarů, ale poté nám psal Josh, že nás hodí do Goodwillu, což je něco jako second hand, ale tam měli už skutečně stará kola. Nakonec jsme jely ještě do Walmartu a hned na nás koukala úžasná kola, tak jsme si je v obchodu vyzkoušely a jezdily tam po obchodě a koupily je! Jsou úžasná, zelenkavá a ta cena byla nižší než v Goodwillu! Takže už máme kola a můžeme se krásně projíždět po Huntington Beach, do práce a všude po těch krásných obydlených oblastech! Hned jsme je samozřejmě vyzkoušely a z Walmartu jely až domů k Joshovi. Naštěstí jsme nezabloudily, i když jsme jely dlouho, ale neustále jsme byly v úžasu, protože to okolí nemá chybu. Doma nám Josh nechal otevřená zadní vrátka na zahradu a my šťastné, že si tam necháme doma a po cestě si odpočineme, se Lucí povedlo je omylem zabouchnout, tak jsme se několik minut hrozně moc smály, protože to bylo skutečně vtipné a poté jsme chvilku jen tak seděly před dveřmi a přemýšlely co dál. Měly jsme hlad, tak jsme si zajely blízko do Thajské restaurace, kde byla neuvěřitelně milá obsluha! A to jídlo – velké porce vynikajícího jídla – co víc si přát?

Poté jsme jely za Joshem, který nám nabídl s ním jet na hodinu, kam chodí mladí lidé a zamýšlí se nad životem. Je to sice založené na Bohu, ale je to zajímavé poslouchat myšlenky ostatním. Takže to bylo zase něco jiného ze života místních lidí! Po té hodině se sejdou a povídají si u občerstvení, tak jsme se s nimi poznaly, a všichni jsou vždy unešení, že holky z Čech si jedou na 4 měsíce do USA! Večer jsme jely ještě s Joshovými kamarády do Jogurtlandu! Mají tady mnohem víc příchutí než u nás a můžete si ochutnat úplně všechny! Takže velká porce byla jasná a hlavně mě překvapila i cena, že to vyšlo kolem 2 dolarů a to jsem opravdu nešetřila! (Hlavně měli příchuť peanut butter&cookies, čemuž já nikdy neodolám těm arašídům!) Byl to super večer s místními, se kterými je pokaždé zábava! Takže bezchybné zakončení opět úžasného dne tady! :))