Na místo jsme naším pronajatým autem jeli asi dvě hodiny. Po příjezdu jsme nemohli věřit svým očím. Jak takto krátká vzdálenost může znamenat nemalé změny na celé krajině. Nic jsem od toho parku nečekala. Jen stromy. Nakonec je tomu naopak a byla jsem u vytržení. Vše vypadalo, jako kulisy v Disneylandu! Zní to zvláštně, ale shodly jsme se na tom i s Lucí. Vše tu je nádherně uklizené, upravené a ten klid! Našla jsem si i místo v jedné skále, kde bylo malé okénko s nádherným výhledem na celý park. Ten jsme projížděli v autě a vždy zastavili, když se nám místo líbilo, a šli se tam projít a podívat. Bylo to moc působivé!

Z Californie jsme se večer autem dorazili do motelu ve městečku Williams. Tomu já říkám Amerika! Do posledního detailu tu vše zapadalo do mé představy o Americe. Včetně naší večeře – samozřejmě burgery v restauraci Route 66, kde venku hrála živá muzika a všude byly stylové doladěné postery ve stylu 50. let. Obsluha byla moc milá – možná až moc, dostala jsem od něj vizitku s popisem, kde všude ho mohu kontaktovat! Byl to samozřejmě kluk, který celý život žije v Arizoně, v tomto městečku, kde se všichni znají a jsou jako rodina. Hezké, ale na motelu nám nešla wifi, tak si ještě jeho kontaktování rozmyslím! Pokoj mi také zapadal do mého Arizona obrázku. Spala jsem nahoře na palandě a po celodenním chození po parku, několika hodinách cestování v autě a také vyčerpané z loučení jsme se moc na spánek těšily! Byl to nezapomenutelný den a ideální začátek našeho cestování!





















A pro zasmání: