Perfect Days Like This | Wildhouse classics | hairstyle, surfing and secret places and food to adore

3.8.15

Jde se na surf – neprší! Ou jé! Jedeme na pláž! Tolik nadšení po ránu! Dokonce mě Jirka (jeden z lektorů surfingu z Wildhouse) vezl takovými, prý tajnými, uličkami, aby mi to tu ukázal v plné kráse. On to tu celkově má dokonale prochozené, zná snad každé zákoutí. Však uvidíte, kam nás vzal odpoledne!

Dopoledne to byl můj první oficiální surf vstup do vody! A dokonce mi půjčili růžový neopren. Asi si ho šetří pro blondýnky! Když mluvíme o vlasech, tak já mám vždy problém, co si s nimi do té vody udělat! Ať udělám cokoliv, tak skončím s dredama, jak mě ty vlny neustále splachujou! Tentokrát jsem si z předních vlasů udělala dva menší copy a přidala je do culíku a musím říct, že to je snad první účes, který po výlezu z vody vypadala docela k světu! Co si děláte s vlasy do vody vy?

Jirka nás tu měl celkově tři, ale oni už tu byli týden, takže mají rapidní náskok! Já tu tedy nejsem jen kvůli surfování, ale celkově to tu poznat, relaxovat a zkusit i jiné aktivity. Každopádně jsem ale byla ráda, když mi Jirka ty základy řekl a hlavně česky a ještě i věci, co jsem nikde neslyšela. Takže jsem celý den jezdila “kobru” a chytala balanc. Vlny byly takové všelijaké z té bouřky, takže prý na ty podmínky jsme si vedli dobře (ok, umí pěkně utěšovat!). Hlavně bylo super, že měl na nás každého čas a neměl na starosti dalších 10 lidí a fakt se nám věnoval. Z vody jsme šli nějak za 2 hodinky, protože si Janča udělala něco s krkem. Nebylo to nic vážného, ale na tom větru by neměla potom zůstávat. Pořádně jsme se předtím protáhli, ale asi to chtělo víc. Stejně už byl ale čas jít z vody, protože za námi k pláži přijelo pár dalších lidí z Wildhouse a šli jsme do další dobré místní hospůdky.

Tady je to prostě zvykem - "hospůdkářství". Takže další tříchodový oběd je tu! Tentokrát byla jako předkrm vynikající zeleninová rýže a jako hlavní si většina dala takové speciální řízky, já měla tedy na přírodno. Jako dezert si všichni pochvalovali domácí zmrzlinu! Při obědě jsme všichni pokukovali ven, protože venku bylo sluníčko! Takže Jirka vznesl návrh jít na procházku do, prý, nejmalebněší vesničky v okoí! Nikdo nebyl proti!

Konečně – sluníčko, azuro a procházka podél útesů! Já to naprosto zbožňuju! Šli jsme něco přes 6 km a já bych šla i víc! Nemohla jsem se toho nabažit, no koukněte sami! Fotila jsem vám i cestu, i ta stojí za to!

Na tuhle pláž se prý chodí potápět, tak se těším, až mě Matěj vezme s sebou!

Tohle je prý květ ředkvičky a když ho sníte, tak tak skutečně chutná!

Dokonce jsme si trénovali i základy surfování!

No, vypadám fakt hrozně profi! Mám na čem makat!

Smíchem se zachrání všechno! I to, že můj take-off potřebuje dar z nebes, aby to vypadalo k světu :D.

Potom mě ještě jeden ze surfařů, kteří přijeli na Wildhouse, vzal na ryby, ale bohužel se nic nechytlo. Takže prý večeři nachytá jindy! Ta od kluků potom zpátky doma byla ale taky dobrá! To se mi líbí, kluci mi tady zařizují večeře, to si nechám líbit :)).

Večer bylo na programu promítání “Příručky k surfing”, kde nám do detailu vysvětlovali vše potřebné, co je důležité vědět a ostatní surfaři to ještě doplňovali o jejich stories, takže to bylo úplně vyčerpávající! Z toho jsme přešli do volné zábavy v bárku a já klukům pletla copánky, tak alespoň někomu, když sobě jsem na to líná! Krásně jsme si zase poseděli, pokecali a tak trochu opět i zabláznili! Nuda tu opravdu – opravdu - nehrozí.