♥
,
česká miss
,
MISS WORLD
,
personal report & adventure
Miss World #6 - den, kdy si uvědomíš, jak máš skvělý život - aneb odpoledne s dětmi
25.1.17
Kam nás organizace Miss World vytáhla poprvé ven na celý den? Pěkně ruku v ruce s celou vizí Miss World. I když ten den začal klasickým ránem na hotelu s ohromnou snídaní a podzimním azurkem na nebi, tak večer jsem usínala trochu s jiným pocitem, možná i malinko změněná - hezky ale.
Jak víte, Miss World je známá převážně tím, že není hlavně o kráse. Organizace Miss World (MW) hlásá, že jde o "Beauty with a purpose" aneb krásu s nějakým smyslem. Tím je tedy charita a to, že soutěžící nemyslí jen na sebe, šminky, oblečení, luxus a pozlátko. Myslí na dobro, jak se říká, celého světa. Možná si myslíte, že to je klasické klišé. Taky jsem si to tak nějak myslela, ale s účastí na soutěži musím říct, že tam vlastně v podstatě nejde vůbec o nic jiného než o dojemný příběh a charitu. Bylo nám tedy jasné, že podnikneme něco hezkého, užitečného spojené s charitou . S holkama jsme se na to moc těšily.
Vzali nás tedy za dětmi. Jeli jsme do jiného hotelu a ani jsme nevěděli kam. Bylo to opět kvůli bezpečnosti - nás, dětí a prostě všech. Řekli nám, že jedeme za dětmi, které nemají tak jednoduchý život. Konkrétně šlo o děti, které mají jednoho rodiče ve vězení a musí se potýkat s nejrůznějšími okolnostmi, ať už se to týká prostředků na život na určité úrovni, školu, postavení mezi kamarády, ve společnosti, ale o hlavně v důvěru sebe sama a motivaci do života. A od toho jsem tam měly být my.
Měly jsme si dětmi hrát, povídat a říct třeba naše příběhy v životě a vyslechnout si jejich. To samozřejmě záleželo na věku dětí. Byly tam všechny věkové kategorie. Nijak nám nebyly určené. Prostě jste si s někým tak padli do oka a začali se bavit. Musím říct, že na to, jak jsme jeli na hotele trávit čas s dětmi, tak se některé holky opravdu až moc vyfikly. Já jsem byla ráda, že můžu dát dolů ty černý oči, řasy a být přirozená a připravená s dětma v podstatě řádit :D (já si představovala, jak budeme tancovat, sedět na zemi a atd. :D). A jo, některé byly docela taky na pohodu, ale většina v podpatcích, kabátcích a tak. To mě trochu zaskočila. Chápu, že hleděly na to, že je porota pořád sleduje, ale však když dívka vyhraje Miss World, tak cestuje po všech koutech světa za dětmi a nebydlí pořád v luxusních hotelích. Alespoň si to myslím. Když jsem viděla ta videa, jak pomáhají lidem v chatrčích atd., tak se prostě nesmí bát "ušpinit". No, to jsem si prostě jen tak já pomyslela v ten moment, když jsem holky viděla. Ať už to je jakkoliv, já se chtěla cítit pohodlně.
Co se týká místa naše setkání s dětmi, tak to bylo v Gaylord Hotelu. To byl hotel, do kterého jsme se poté před finálem stěhovali. O něm vám napíšu v jednom z dalších článcích. Byl totiž dokonalý! Však z Instagramu nejspíš tušíte :).
Nakonec jsem si padla do oka s Alexem. Ok, on si sedl na moje místo, když jsme děti přivítávali s aplausem. S Ashley (Miss Jamaica) jsme se tak bavili nejvíc s ním a jeho kamarády. Byli boží! Vůbec mi tedy nepřipadalo, že by byli nějací smutní nebo truchlili. Bylo vidět, že si ten den užívají a mají nějaký jiný program. Oni totiž spadají pod určitou organizaci, která jim takhle pořádá zážitky. Jeden byl tedy setkání s Miss World. Myslím, že mi Alex byl i nějak souzený :D.
On byl tedy takový ultra stydlivý a ultra milý. Hlavně jsem zjistila, že chce umět fotit a blogovat a založit si Youtube! :D Jako, to jsem opravdu nečekala. Testoval si teda můj Olympus, ukazoval mi jeho fotky, jeho Instagram a opravdu jsme si hezky popovídali. Byl to sympaťák. Potom jsme všichni s ostatními dětmi a tedy i teenagery hráli různé stolní hry. Povídala jsem si i s několika holčičkami. Ty ale většinou za vámi přišly, stydlivě pozdravily a zeptaly se jaká jste země. Jak jste řekly zem, kterou neznaly, tak odběhly pryč a hledaly dál Filipíny, Dominikánskou republiku, Austrálii, USA apod. Tak to hold chodilo i mezi dětmi :D. Ale co, já je chápu. Mají několik hodin na to poznat Missky z celého světa, tak rovnou půjdou za těmi nejznámějšími :). Já bych to taky tak dělala, že bych běžela za nimi :D. Ale nevědí, o co přichází, i my z "malých" zemí jsme fajn :)
V místnosti byl tedy neskutečný ruch. Všechno se fotilo, točilo a nějaké holky dělaly i rozhovory. Vše to bylo pro záznam, který běžel na finále. Já jsem byla s Alexem a "jeho bandou" v zadním růžku a vepředu se tuším i tančilo. Nevím ale, jestli to bylo jen na kameru pár sekund nebo doopravdy. Ale bylo znát, že si to všichni užívají. Tím myslím OPRAVDU užívají a dělá jim to radost. Dětem i holkám Misskám. Neřekla bych, že by to nějaké jen předstíraly na kameru. Třeba si to trochu přikořenily, ale v jádru to fakt dělaly tak, jak uznaly za vhodné dle svojí osobnosti. Každý holka na Miss World má podle mě milou, přátelskou a nápomocnou povahu. A... ano, zlaté srdce :). Většinou to totiž ve své zemi mají pojaté tak, že když vyhraje Miss World svojí země, tak si prošla podobným postupem, jako je na světové Miss World. Takže mají těch pět disciplín, charitu apod. U nás to máme trochu jinak. Takže na tu soutěž jedou opravdu holky, kterým pomoc těm, kteří neměli v životě takové štěstí není cizí. A to je na Miss World tak hezké a cítíte se tam příjemně. Ok, možná ne všech 117 holek, ale většina :D A co já jsem měla tu čest poznat, tak to byly opravdu fajn holky.
S dětmi jsme si potom všichni zašli na oběd. Na pořádnou americkou pizzu, dávku lasagní, dezertů atd. :D Klasika :D. Potom jsme si zpívali koledu a prostě nám bylo hej. Po tom celém dni jsem se cítila neskutečně nabitá energií. Odhodlaná jít do všeho po hlavě. Přemýšlela jsem nad svým životem víc, o svých snech, plánech apod. Musím zkrátka uznat, že to člověka zasáhne. Ty děti vás v určitém směru prostě inspirují. Některé tam měli opravdu smutné životní příběhu a vy jste mohli vidět, jak je veselé, baví se a není nijak zákeřné. Nejsem ten typ holky, která vidí miminko nebo dítě a hned začně mluvit "ňuňánkosvky" a rozplývat se. Ale když za vámi holčička nebo chlapeček přijde, jen tak vás obejme, usměje se a začne si s vámi povídat nebo zpívat... tak to vyklouzí úsměv na tváři i vám a chcete ji/mu pomoci, aby se usmívala/usmíval napořád. Snad si ten hřejivý pocit umíte představit :). Jak já už se těším, až vydražíme ty šaty v rámci mého charirativního projektu a dětem na onkologii přibyde něco nového, co jim zlepší její životy :). No, nechci se tu dojímat, ale tohle byl opravdu výjimečný den, který mohl být klidně delší!
A příště něco o zahajovacím ceremoniálu!
2 comments
Natálko:) držím ti palce, aby se ti v pomoci druhým dařilo i nadále. Tím myslím teď, i dále po tvém roce kralování.
OdpovědětVymazatUž jen tvými videi, články a úsměvem nabíjíš lidí svou neuvěřitelnou energií! A když se pustíš do něčeho dalšího, vždy to má smysl.
Přeji ti hodně štěstí v dosahování tvých dalších cílů.
Pomoc detem je krasna. Ocenuji predevsim pomoc, ktera neni medialne zviditelnena, napr. G. Michael posilal bez medii miliony na pomoc detem....a nikdo o tom nevedel. Jak se rika, kazda pomoc se kterou se vytahujeme a sdileme ji, je jakoby nula pomoc. Nepocita se. Nevim proc. Take jsem svoji charitu a pomoc sdilela a pak jsem se nad tim zamyslela. Neco na tom bude. Proc se s tim ukazovat? Pak ta pomoc ani neni opravdova a je jen na oko. To rika Karma.....ale je fain, ze jste se detem aspon chvilenku venovaly....
OdpovědětVymazatI apprecite your comments and I read them all !