Kdo to tedy neví, tak jsme tam jeli všichni vítězové Czech Blog Awards. Tento výlet do Švýcarska byla naše výhra - a všichni jsme z ní byli nadšení! Však pochopíte proč - postaráno o nás bylo královsky. Jmenovitě nás jelo 7 holek a 1 statečný - Kovy. Z holek pak Svět podle Katky, Get the Louk, Nicole a Luci Ehrenbergerovy (ACOS), Shopaholic Nicol a My Cooking Diary. Po brzkém ranním letu jsme se ubytovali v hotelu ANKER v Lucernu. Tam jsme byli dvě noci. Je nově otevřený a designově jeden z nejzajímavějších hotelů, ve kterých jsem kdy byla! Je to zrekonstruovaná stará budova a schválně jsou tam ponechané "oprejskané" zdi. To bylo i v pokoji. Ten měl neuvěřitelně pohodlnou postel (jo, to mi u hotelů většinou chybí :D) a já měla na pokoji ještě takovou mini zašívárnu, kde bylo velké kulaté okno, ze kterého bylo vidět na ulici. JO! Ještě v každém pokoji visel batoh, který si mohl každý host půjčit na procházku po městě. Byl z nějakého recyklovatelného materiálu, myslím. Prostě ultra hipster, jako celý hotel - I like it!

Po ubytování jsme si ještě zašli na rychly oběd, kdy nám řekli, že toho moc za 20 minut uvařit nestíhají - tak jsme všichni dali tatarák. No, spíš to chutnalo celé po kečupu a nějak nás všechny nenadchnul - takže příště volíme burgera, ať se děje, co se děje! Potom už jsme vyrazili na procházku po městě s průvodkyní. Jediný háček byl v tom, že neskutečně lilo :D Ukázala nám tedy jen to nehlavnější, aby jsme nemrzli. Bylo to ale docela dobrodružství. Vždycky si říkám, že ve slunečném počasí je všechno krásný a viděl to tak každý - za deště ale, to už méně lidí! Ale je fakt, že to sluníčko by neuškodilo. Ono se chystalo ukázat až další dny, kdy bylo nádherně. Ukázala nám tedy centrum, typické zdobné fresky na domech a hlavně typické kryté mosty. Ty totiž sloužily k ochraně města (a nepršelo tam, že :D ). Ono nás to všechny zajímalo, přeci jen jsme byli taková skupinka, co má ráda cestování - ale ta horká čokoláda, čaj se potom také hodila. Hlavně tedy náš další bod na programu - Workshop přípravy koktejlů!

Na workshopu jsme se všichni docela pěkně vyřádili. Vedl nás barman a bral si nás po dvojicích. Každý jsme se řekli, co chceme za druh drinku a on nám řekl postup. Já mám poslední dobou ráda Caipirinhu. Trochu jsme to trochu ale obměňili a mimo Cachacy jsme dali Aperol. Jinak je to jednoduchý postup / recept - rozmačkáte spolu třtinový cukr, limetku, zalijete alkoholem (my to spolu v shakeru protřásli) a přelili do sklenice. Samozřejmě ještě s ledem. A bylo to! Ten večer pak bylo trošku veseleji no, každý jsme měl tak jeden, dva, možná, jak jsme od sebe ochutnávali.

Tady máte pohled už naprostýho koktejlovýho profesionála :D.

Na večeři nás potom vzali do Mill'Feuille. Je to vyhlášená místní restaurace hned u vody, takže je tam krásný výhled. Jídel měli tolik, že bych si z toho nemohla vybrat - tak jsme zase všichni chtěli steak. Naštěstí pro nás ale připravili takové degustační menu, že jsme ochutnali hodně pokrmů z menu. Delikátní to bylo! Je to hlavně typické pro dezert, který se jmenuje stejně, jako ta restaurace, já ho ve tmě už nevyfotila kvalitně - ale je zde, na stránce Trip Advisoru.

Druhý den po neskutečně vynikající snídani (mohli jste si udělat svůj vlastní fresh!) jsme jeli na horu Pilatus. Dobře - pluli! A už ta cesta nám brala dech. Lucerné jezero obklopují hory a ten pohled stojí opravdu za to. Holky (Nicole s Katkou) si tam zahrály i scénu z Titanicu :D. Počasí už bylo krásné, ale nahoře to ještě chtělo den a viděli jsme spíš mlhu. Jeli jsme tam zubačkou, která je nejstrmější na světě (480 promile). Odtamtud bylo krásně vidět, jak se ze zeleného údojí s jezerem stávají čím dál bělější krajina. Jo, ty Timbalandy se hodily. Dokonce proběhla i koulovačka. To jsou takový ty dětský sny- koulovačka v létě a teplo v zimě - docela se to stává reálné :D.

Tady vidíte trošku změnu po tak 5ti minutách jízdy zubačkou :D . Ta horní stanice je zároveň historický hotel (z roku 1890) a my se tedy šli pokusit najít výhled ven, ale beznadějně. Člověka to zamrzí, ale co, počasí se nedá objednat a tak čerstvý horský vzduch v Praze člověk nenadýchá :D Na oběd jsme byli pozvaní do restaurace Queen Victoria na (první) typické švýcarské jídlo - Luzerner Chügelipastete (vyfocené je níže). Nakonec ale mlha docela ustoupila, tak se nám údolí přeci jen trochu ukázalo - WOW!

Bunda a mikina je ze Freshlabels, kalhoty H&M a boty z Footshop. Jako obléknout se na takové změny počasí je oříšek!

Cestou zpátky nám bylo řečeno, že půjdeme do muzea dopravy, protože je to nejlepší program v horším počasí. ALE! Udělalo se lépe, už nepršelo a my jeli kolem lanového parku! Všechny nás to nadchlo, tak jsme se vrhli do korun stromů! Potom už zpátky do Lucernu na hotel. Tam jsme měli chvilku volno, tak jsme udělali livestream všichni dohromady. Bylo to super a fakt padaly docela vtípky :D I když jsme tam s Kovym a Luckou z Get the Louk přišli déle, protože jsme měli chuť na sváču. Po streamu byla v plánu večeře - další typické jídlo. Tentokrát nás vzali do Wirthaus Taube a dali nám na výběr ze dvou jídel. Buď sekaná nebot typické Rösti. Volba byla jasná (až na Káťu). Mně to chutnalo moc, i když to nemuselo být tak mastné, chudák Nicol (shopaholic), ta to měla ultra mastné :D.

Třetí den už to počasí bylo úplně bez chybičky a naše finální zastávka dne bylo jako ráj na zemi! Ale už při cestě nám zase padala brada a foťáky jely o sto šest! Plus jsme si tu cestu užívali po svém (společné fotky vyšly opravdu dobře :D ). Z hotelu jsme jeli s kuframa do Interlakenu, tak jsme si nechali na nádraží kufry a vlakem pokračovali dál. Seznámili se s novou paní průvodkyní a hned jí měli rádi, protože nám dala čokoládu :D Ale ne ledajakou (je níže na fotce). Cíl byl nahoře na Jungfraujoch - na TOP OF EUROPE!  Je to místo položené 3454 m.n.m a k těm výhledům nemám co napsat, ty fotky opravdu nepotřebují komentář. Spíš vám povím jen to, že se alespoň půlce naší "crew" trochu tím převýšením motala hlava a tak jsme hned po příjezdu nahoru šli na oběd, kde byl výhled úplně stejný, jako z té vyhlídky Sphinx. Nikdo si nestěžoval!

Na Top of Europe jsou takové "points of interests" i uvnitř. Je tam je Alpine Sensation (jde vlastně o historii a tradice Švýcarska a té železniční cesty),  Jungfrau Panorama, Ice Palace (klouže to tam fakt suprově), Lindt Swiss Chocolate Heaven (tam určitě neodejdete s prázdnou - plus je tam opravdu narváno, takže si připravte ostré lokty) a Sea of Ice (kde vám na 5 minut zastaví vlak při cestě nahoru). Jinak můžete jít do Snow Fun Parku, na hike apod. Na to jsme ale neměli čas. To místo je oblíbené pro turisty a hlavně tedy Asiaty, převážně Indy. Opravdu je tam strašně lidí, sotva se hnete, takže je lepší být venku :D.

Jo a tady můžete vidět, jak je to v restauraci těm turistům přizpůsobené :D. Dále jsme se přestěhovali do nového hotelu v Interlakenu - City Oberland Hotel. Ten už nebyl až tak designový, jako Anker v Lucernu, ale měl svoje kouzlo! Pro mě tedy hlavně výhled z okna - takový jsem nikdy neměla :D. Strávili jsme tam jednu noc, která byla naše poslední ve Švýcarsku. Tak jsme si udělali takovou hezkou procházku při západu slunce a zašli si na poslední společnou večeři. Většina z nás jsme si dali Raclette. To si děláme i doma a zbožňuju to! Není ale nad to si to dát originálně ve Švýcarsku! Kor s takovou skvělou partičkou :). Restaurace to byla Des Alpes. 

Poslední den. Na ten bylo naplánováno hned několik takových adrenalinovějších aktivit. Nakonec se podnikla "jen" jedna, kvůli počasí, které bylo několik dní předtím. Jeli jsme totiž do Grindelwald First. ÁÁÁ, tam to bylo úžasný! Je tam plno aktivit, co podniknout. Lítat 300 km/h na 800 m dlouhé trati by chtěl každý, že? Odkaz je zde - jmenuje se to First Flyer. My jsme také chtěli, ale kvůli děšťům to otvírali déle, než obvykle a my bysme pak nestihli dojet včas na letiště. Plán B byly tedy koloběžky! Jeli jsme tam od prostřední stanice lanovky až dolů mezi těmi horamy, pozdravili se s krávama a nestačili se kochat tím vším kolem nás. Pokud na to ale půjdete, tak se připravte na to, že tím bržděním trochu budou bolet ruce :D Ale stojí to za to!